Christopher Trois

Zajímavosti:
-Je napůl Australan po mamce
-Má psa jménem Berry (King Charles španěl)
-Trpí bipolární poruchou
-Barví si vlasy
-Když je ve vlčí podobě, je zbarvená do černé barvy
-Několikrát se pokusil spáchat sebevraždu 

Tajemství:
 Alfou se stal tak, že zabil svého nejlepšího přítele. 

Nick: Jin
Věk: 24 let
Výška: 173 cm
Rasa: Vlkodlak (Alfa)
Fc: Christopher Bang
Zaměstnání: Hudebník (zpěvák, kytarista), Vysoká škola 1. ročník

Povaha: Jako alfa a zároveň nejstarší z bratrů se vždy snaží chovat co nejrozumněji a zároveň co nejlépe. Je velice starostlivý, hlavně když se jedná o jeho dva mladší bratry. Nesnesl by pocit že jim někdo chce ublížit a tak se snaží je chránit, ale zároveň je nechává aby si své problémy pokusili řešit sami. Je také většinu času poměrně hodně energický, pořád něco dělá a snaží se k tomu přesvědčit i své okolí. Nestalo se však jednou že to přehnal a následně zkolaboval z vyčerpání. Snaží se na všechny usmívat, protože jak ostatním jinak zpříjemnit den. Když se stanete jeho kamarádem, nebo aspoň u něj získáte nějaký obdiv, věřte že se nevyhnete jednomu přátelskému objetí. Díky tomu je proto jasné, že je hodně přátelský typ, který se snaží bavit se všemi. Je hodně ochranitelský, vše se snaží řešit bez toho aniž by se někdo zranil a hlavně je velice vůdcovský typ. Jak to ale bývá, život není procházka růžovým sadem. Chrisův život je toho pak jasným důkazem, jeden den má radost ze života a druhý den je schopný skočit pod vlak. Kvůli bipolární poruše, kterou mu zjistili když mu bylo osm, se u něj nálady takhle mění často. Když přijde ta horší část, trpí pak silnýma depresemi při kterých se pak hodně často sebepoškozuje. Přesto jak se ale pokaždé cítí mizerně, snaží se tvářit jako kdyby se nic nedělo. Nechce přidělávat lidem okolo sebe starosti a hlavně nechce aby si mysleli, že není dobrý alfa. Aby tomu ale zabránil, snaží se během této doby zaměřit na svou hudbu, nebo na svého psa. Občas jde někam ven, nebo si jde zahrát nějaký sport a nebo si jen do lesa zaběhat. Když jde o jeho hudbu, hraní na kytaru nebo na piano ho vždy dokázalo přivést na jiné myšlenky. Už od nepaměti když ho něco trápilo, sáhl po kytaře, tužce a papíru a snažil se složit novou hudbu. Někdy však jen brnká nějaké z jejich písniček, nebo si prostě jen tiše prozpěvuje. Když však nepomůže ani to, prostě si zaleze do postele a snaží se ze své špatné nálady vyspat.

Historie: Už od narození byl malý Chris velmi veselé dítě. Narodil se v Austrálii, kde strávil většinu svého života. Život v Austrálii miloval, kdo by taky ne. Bydlel jen s matkou, otce nikdy nepoznal. Mnohokrát se na něj ale matky ptal a ona mu pak později přiznala, že to byl jen úlet, který jí ale změnil život. Mnohokrát mu pak říkala že když zjistila že čeká děťátko, celý život se jí změnil k lepšímu. Rostl jako z vody a když dosáhl věku, kdy z věcí začal mít rozum, začal si hledat přátelé. Lidi ale z nějakého důvodu nechtěli aby se Chris bavil s jejich dětmi, vždycky ho odehnali se slovy že je divný a ať je nechá být. On ale jejich výhrůžky nevnímal a dál se s nimi snažil bavit. Jeho matce se to nelíbilo, ale copak mu mohla zakázat si hledat kamarády. Pomalu si ale na svém dítěti začal všímat hodně zvláštních věcí, jednou když mu bylo pět let si s pár přáteli dělali oheň na opékaní různých dobrůtek, seděl Chris v tichosti a jen se díval na oheň. Když se ho pak zeptala proč se na něj tak dívá, odpověděl jí jen že ho zajímá jaké je to hořet. Tahle zkušenost jeho matku tak vyděsila, že už ho k ohni nebrala. Další zkušenost byla v jeho osmi letech, kdy si šla do kuchyně pro vodu a našla ho sedět na zemi s nožem v ruce. Pořezal se na ruce a následně to vysvětlil tak, že si nechtěl ublížit ale musel. Vyděšená matka ho vzala k psychologovi který mu udělal mnoho testů a nakonec mu zjistili bipolární poruchu. Život po tomto zjištění šel velice těžce, hlavně když pak jejich sousedi zjistili že touto poruchou chlapec trpí. Odháněli ho od svých dětí ještě usilovněji a tak ani nebylo divu, když si ostatní děti vzali od svých rodičů příklad a začali být na Chrise zlí. A tak se nakonec ve svých devíti letech poprvé pokusil o sebevraždu, ale jak by se to mohlo povést dítěti že. Našel doma nějaké mamky léky na spaní a snědl je. Když se ho pak lékaři v nemocnici ptali proč to udělal, řekl jim že chtěl umřít protože všichni říkají že by umřít měl. Nakonec po konzultaci s lékaři ho jeho maminka nechala dát do dětské léčebny pro duševně choré. Kdo by si myslel, že se mu tam vedlo špatně tak se velice plete. Ano prvních pár týdnů pro něj bylo těžkých, měl dlouho být v místě kde to nezná, s lidmi které nikdy neviděl. Nakonec si ale mezi ostatními dětmi začal hledat kamarády, při jednom ze sezení zjistil že ho baví hudba a tak se začal učit na kytaru. Ani jeho maminka na něj nezanevřela a navštěvovala ho pokaždé kdy to jen šlo a kdy jí to bylo dovoleno. Během svého pobytu se pak ale pokusil o sebevraždu hned dvakrát, doktoři mu pak ale nasadili léky a ty mu pomohli aby tyhle stavy pak lépe zvládal. Svůj pobyt v léčebně by nakonec popisoval velmi pozitivně a když ve svých dvanácti nakonec z léčebny odcházel, nejednou se mu zastesklo po svých přátelích. Po odchodu se nepřestal věnovat hudbě a ke kytaře se naučil hrát i na piano. Také se ukázalo že má dobrý hlas a tak začal chodit ve škole do sboru. V jeho třinácti pak přišla další velká změna, na jedné z sousedských oslav se hodně pohádal s jedním z místních puberťáků a porval se s ním. Cítil se ale jinak a tak poměrně vyděšený utekl do lesa. V ten den se projevila jeho vlkodlačí část. Absolutně se potom nedokázal ovládat, naštvala ho každá blbost a on se bál že by mohl ublížit dokonce své mámě a tak většinu času trávil v lese a právě tam potkal jednou osamoceného vlkodlaka, alfu. Nikdy se nedozvěděl jeho jméno, ale hodně rychle se s ním spřátelil a on mu nakonec pomáhal s proměnami. Zjistil že dřív měl smečku, ale tu celou zabili lovci a od té doby je sám. Celý jeden rok si navzájem dělali společnost, než se vše jednoho dne pokazilo. Alfu našli lovci, ti samí kteří zabili jeho smečku a vážně ho zranili. Chris mu pomohl se dostat do bezpečí jedné z jeskyň, kde mu alfa řekl že to nezvládne. Jeho zranění bylo velmi vážné, ale hlavně hodně bolestivé. Proto Chrise přemluvil aby ho zbavil utrpení, aby mu pomohl najít konečně klid a Chris to nakonec udělal, zbavil ho utrpení. Než ho ale zabil tak mu slíbil, že se z Austrálie a bude žít život o kterém teď jen sní. Ten den se z něj stal alfa. Dny šli dál a jak plynul čas, až mu nakonec bylo dvacet let. Když přišel z brigády domů, našel matku sedět v kuchyni v slzách s nějakým papírem v ruce. Ten den mu přiznala že celý život mu otec posílal peníze a občas napsal dopis. Řekla mu že jeho otec zemřel a že bude pohřeb. Byl to taky den kdy se Chris rozhodl vše změnit. Odstěhoval se do Ameriky několik dnů před pohřbem a snažil se nějak přizpůsobit.