Jerome Aaron Carter Williams

Zajímavosti: 
-Trpí bipolární poruchou, paranoiu a bludy (někdy vidí a slyší věci, co tam ve skutečnosti nejsou)
-Přestože má na to brát léky a chodit k psychiatrovy, ani jedno nedělá. Věří v to, že je zdravý
-Má unikátní talent v umění, umí nádherně malovat
-Přesto, co mu všechno jeho matka udělala, jí miluje a i po její smrti jí je naprosto oddaný
-Je závislý na nikotinu a částečně na alkoholu, pomáhá mu to trochu s jeho stavy
-Školu a vše ostatní mu platí jeho otec, je to kvůli tomu aby nikde neřekl pravdu o jeho původu
-Používá jméno Jerome Carter 

Nick: Jin
Věk: 19 let
Výška: 186 cm
Rasa: Člověk
Fc: Cameron Monaghan  
Zaměstnání: Student vysoké školy

Povaha: Jerome se narodil jako nemanželské dítě chudý feťačce a bohatému cápkovi, takže je to možná jeden z důvodů jeho povahy. Dalším je pak to, že trpí rozvinutou bipolární poruchou, kterou ovšem odmítá léčit. Je také paranoidní a nikomu nedokáže pořádně věřit. Jeho emoce se u něj hodně mění, jelikož však má onu poruchu už od dětství, dokáže své momentální emoce dobře ukrývat. Někdy mu to ovšem jde hůř, jelikož je hodně nepozorný a nesoustředěný. Je někdo u koho nikdo nemůže čekat přátelskou radu, či snahu o zlehčení situace, vždycky všechno řekne na rovinu, tak jak to je, nebo jak to cítí. Když se mu nelíbíte, hned to poznáte. K takovým lidem se chová hodně arogantně a ze všech sil se jim snaží co nejvíc psychicky ublížit. Když si to navíc necháte líbit, začne být zlý a využívá vaší slabosti proti vám. Sám nedokáže cítil lásku, nikdy jí od nikoho nepocítil, takže ani neví co znamená. Jelikož byl týrán a zneužíván vlastní matkou, bere to vše co dělá jako něco naprosto normálního. Jako každému s bipolární poruchou i jemu se to dělí na dvě etapy, mánie a deprese. Když je ve fázi mánie, dokáže být k ostatním alespoň trochu ohleduplný, přesto ne však přátelský. Pak jsou tu deprese. Během něj u něj vysoce narůstá pocit naprostého zoufalství a sklony k sebevraždě. Také se sebepoškozuje, ovšem na rozdíl od ostatních se nebojí své jizvy ukázat, nestydí se za ně. Přes tohle všechno, se někde hluboko v něm ukrývá pravá duše umělce. Miluje hudbu a umění, rád maluje, hlavně pak portréty a krajiny. Je to snad jediná věc, která ho dělá šťastným, během které dokáže ukázat aspoň trochu své emoce. 

Historie: Jak už bylo řečeno, je nemanželský a zároveň nechtěný dítě. Jeho otec se prostě očividně nudil a tak si koupil feťačku aby si s ní mohl užít nezávazný sex. Z toho však vznikl on, malý dítě, kterého hned od jeho narození všichni nenáviděli. Otec se o něm nikdy nedozvěděl a jeho matka si ho nechala jen kvůli penězům, jelikož na něj dostávala sociální dávky. Místo aby však kupovala věci pro dítě, dál si kupovala drogy a alkohol. Když byla ve velký rauši, nebo měla naopak nedostatek, nikdy se nebála si vylít zlost na svém dítěti. Byla ho vlastně od doby, kdy začal Jerome chodit, čím byl ale starší, tím horší to bylo. Mnohokrát si domu přivedla i muže, který jí za návštěvy platili, ať už penězi, nebo rovnou drogami. Během těchto návštěv se nejednou stalo, že i ona návštěva si uštědřila pár ran. Horší však bylo, když si domu přivedla i upíry. Za krev jí vždycky dávali víc peněz, když Jerome dovršil svých třinácti let, stával se dost často terčem a nechtěným dárcem krve. V této době se u něj projevila bipolární porucha. Jenže ať už mu matka ublížila jakkoliv, vždycky k ní cítil až nepřirozenou oddanost. Přeci jen to byla jediná rodina kterou měl a to že se od ní nikdy nedostal žádnou mateřskou lásku ho nikdy nezajímalo, jemu připadalo normální to, jak se k němu vždy ona chovala. Krátkou dobu před její smrtí byl život zvláštní, nebyl den aby jeho matka nebyla sjetá a opilá, muže si ovšem domů vodit přestala. Tehdy patnáctiletý Jerome měl velké problémy ve škole, ostatní spolužáci ho šikanovali, jedinou útěchu hledal právě ve své matce. Ta dost často mývala halucinace, místo něj vždy viděla jeho otce. Proto po něm několikrát vyjela i sexuálně. Myslel si že o něj měla matka zájem, nikdy si neuvědomil, že to co mu dělala bylo špatné a už vůbec ne, že ho vlastně ani nikdy nemilovala. Když umřela v jeho patnácti letech umřela, naprosto ho její ztráta zdrtila. Skoro půl roku se mu povedlo skrývat se, než ho nakonec našli a umístili ho do dětského domova. Jeho problémy tam jen vzrostli, začal chodit k psychiatrovy, který se ho snažil vyléčit. Jenže on odmítal, trpěl bludy že to byli oni kdo zabili jeho matku a že teď jen chtějí, aby jí přestal milovat. Jeho stav se jen zhoršoval, několikrát se mu během toho skoro povedlo spáchat sebevraždu, nikdy ne však úspěšně. Jednou se mu povedlo utéct, snažil se utéct těm, co mu ubližovali, těm co se ho snažili zabít. Pak ho ale něco napadlo, když přistoupí na jejich hru, třeba ho pustí. A tak se vrátil a snažil se hrát, jak moc mu jejich "léčba" pomáhá. Během té doby si zamiloval umění a zjistilo se, že má na něj velký talent. Nakonec ho v jeho osmnácti pustili z dětského domova a on se odstěhoval, aby ho už nikdo nenašel, to se mu však tak úplně nepovedlo. Začal pak chodit na internátní školu a jeho život se od té doby dost změnil.